Poloha
Obec najdeme na jihovýchodě okresu Liberec, asi 80km od Prahy, 20km od Liberce, 10km od Turnova a 6km od Českého Dubu. Obec Vlastibořice, se svými čtyřmi osadami Jivina, Sedlíšťka, Slavíkov a Vlastibořice, reprezentující typicky venkovské osídlení leží u státní silnice III. třídy. Obec se nachází mezi Jizerskými, Lužickými horami a Českým rájem v nejvyšší nadmořské výšce 377 m. Ve čtyřech osadách žije v posledních letech 210 obyvatel. Osady Jivina a Sedlíšťka leží při silnici ze Sychrova na Český Dub. Na odbočce směrem na Pěnčín se pak nacházejí Vlastibořice. Sousedí s obcemi Pěnčín, Sychrov, Bílá, Kobyly a Soběslavice.
Geografie
Výměra obce je 552 ha. Obcí neprotéká žádná řeka. V nedalekém Trávníčku protéká říčka Mohelka, na níž je postaven Beranův mlýn, který patří k naší obci. Rybník je v Sedlíšťkách a na Jivině. Velké procento plochy pokrývají lesy. Půdy jsou chudší, méně úrodné, občas písčité, proto je ZD Pěnčín využívá pro pěstování kukuřice a ječmene. Jsou hodně zaplevelené. Velkou část tvoří louky a pastviny. Podnebí je dosti drsné s častými větry a asi největším množstvím sněhu v okolí. Můžeme být spokojeni s čistotou ovzduší; znečišťovatelé jsou daleko.
Geologie
Krajina, do níž Vlastibořice patří, náleží geologicky ke skupině Českého ráje a Ještědskokozákovského hřbetu. Ve starších prvohorách zde byly laguny s bohatým porostem plavuní a přesliček a jako podloží tvořily krystalické břidlice.
Archeologické nálezy a významné stavby
Podle archeologických nálezů jsou Vlastibořice jedno z nejstarších sídlišť kraje. Z úlomků prehistorické keramiky, které byly určeny státním archeologickým ústavem vyplývá, že Vlastibořicko bylo osídleno již ve druhém tisíciletí před Kristem. Význačnou dějinnou stopou je zdejší chrám sv. Kateřiny z 12. století s kamenným oltářem a románským obloukem. Pozdější úpravy kostela jsou barokní stejně jako sochy a dřevěné obrazy (Křížová cesta) od významného řezbáře Buška, který je pochován na místním hřbitově.
Pozoruhodnou stavbou je dřevěná zvonice ze 17. století, bývalá fara, márnice s uloženými ostatky 150 pohřbených z období moru.
Ve všech osadách se zachovalo několik roubených chalup s pavlačemi. V Sedlíšťkách je velmi pěkná náves s lípou svobody a kamennou bránou do Hobelantova statku. Za shlédnutí stojí bývalý Beranův mlýn na Mohelce. Hodně chalup využívají lidé z města, kterým slouží k rekreaci.
Obyvatelstvo
Do konce druhé světové války žilo v obci přes 500 obyvatel. Živili se převážně zemědělstvím. Služby pro zemědělce zajišťovalo přes 30 živnostníků. Snad žádné z řemesel v obci nechybělo. Byly zde zajišťovány služby od kominíka po peněžní ústav. Po skončení války docházelo v důsledku osídlování pohraničí k odlivu obyvatel. Další pokles přinesla kolektivizace zemědělství. V zemědělství bez živočišné výroby pracuje pouze nepatrná část obyvatel. Ostatní dojíždějí za prací převážně do Turnova, s nímž má obec dobré autobusové spojení. Zastupitelstvo obce se snaží vytvářet podmínky ke zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel přestavbou nebytových prostor na byty. V letošním roce byla zahájena přestavba bývalé školy na dům s pečovatelskou službou, kde bude vystavěno 12 bytů pro starší spoluobčany.
Dnes žije v obci 210 obyvatel. Velkou část tvoří mladé rodiny s dětmi. Starousedlíků ubývá, jejich chalupy se přeměňují v přechodná obydlí lidí z města. Například Sedlíšťka mají pouze 36 trvale bydlících obyvatel. V době volna se jejich počet zvýší několikrát. Velké procento tvoří důchodci. Dětí je asi 1/5. Dojíždějí do ZŠ v Kobylech, ale také do ZŠ v Turnově. Škola ve Vlastibořicích je již několik let uzavřena. V zemědělském družstvu je nyní zaměstnáno pouze několik občanů. Většina práceschopných dojíždí autobusem do Turnova. Tam také dojíždíme k lékaři. Ostatní zařizování na úřadech je však až v Liberci.
Historie obce
Na území vlastibořického katastru přicházeli ojedinělí lovci již v mladší době kamenné. Osídlení zde nastalo, byť jen přechodně, na sklonku 3. tisíciletí před Kristem. V 1. tisíciletí se zde objevuje lid popelnicových polí, o čemž svědčí i archeologické nálezy a slovanský lid tzv. hradištní kultury.
Asi v 11. stol. zde byly klidné zemědělské osady postupně doplňovány stavbami tvrzí. Jedno z vladyckých sídel byly i Vlastibořice. V té době zřejmě také vznikl i kostelík sv. Kateřiny.
První zpráva o obci je z roku 1357, kdy byl jejím majitelem Slavibor z Vlastibořic. O tvrzi je první písemná zmínka z roku 1379, když ji Slaviborova dcera Anežka prodala s dvorem i vsí Hanušovi Pancíři ze Smojna. Tvrz se připomíná ještě v roce 1424, ale později zpustla.
Vlastibořice patřily dále k panství Skalskému. Roku 1565 se dostaly ke Svijanům, v 19. stol. náležely Sychrovu.
Více informací naleznete v rubrice Kronika obce.