Jaroslav Antonín Kellar – malíř vlastibořické krajiny i lidského nitra

Zjištění, že by Vlastibořice mohly mít nějakého svého „domácího“ výtvarníka, se může zdát překvapivé. Co však víme o tomto umělci, kde a jak žil a co vůbec tvořil? Proč spojil podstatnou část svého života s Vlastibořicemi, kde v 80. letech minulého století trávil ve své chalupě mnoho času a kde také vznikla řada jeho nejlepších obrazů?

Rodištěm malíře a grafika Jaroslava Antonína Kellara jsou Hodkovice nad Mohelkou, kde se narodil 26. února 1924 ve fotografické rodině Antonína a Marie Kellarových. Jméno Antonín přijal po svém otci a používal je i při signování svých děl. O šest let později, roku 1930, se rodina se dvěma dětmi (Jaroslavem a jeho sestrou Oluší) přestěhovala do nově postaveného domu s fotoateliérem v Čáslavi, přesto si Jaroslav Antonín uchoval ke krajině svého dětství vřelý vztah.

V Čáslavi nejprve absolvoval gymnázium, kde jeho výtvarné nadání podpořil a ovlivnil učitel a malíř Antonín Pospíšil. V době války se doma v Čáslavi vyučil fotografem jako jeho otec. Po válce, v letech 1945–1948, vystudoval Státní grafickou školu v Praze u prof. Karla Müllera. Po studiích se vrátil do Čáslavi do domu svých rodičů, v roce 1950 se oženil a žil zde se svou manželkou Jaroslavou a dvěma syny (Jaroslavem a Danielem) až do své smrti v roce 1988. Pracoval v Pardubicích jako podnikový výtvarník propagace. Do Pardubic přes týden dojížděl a podařilo se mu zde sehnat provizorní ateliér; domů do Čáslavi se vracel na víkendy. Byl členem Českého fondu výtvarných umění a zapojoval se do činnosti východočeské pobočky Svazu českých výtvarných umělců.

Roku 1981 byl stižen infarktem (k němuž přispěla i psychická zátěž z tehdejší nemožnosti svobodně vystavovat) a nemohl již aktivně pracovat. Proto častěji pobýval na své chalupě po prarodičích Josefu a Marii Hnízdilových, ve Vlastibořicích č. p. 37, nedaleko rodných Hodkovic, kde si zařídil ateliér, který se mu na sklonku života stal druhým domovem. V malebném prostředí venkovské chalupy na kraji vesnice a uprostřed luk a ovocného sadu nacházel pro svou práci potřebný klid a inspiraci. Tu čerpal také v širokém okolí, při toulkách se skicářem a fotoaparátem celým malebným krajem Podještědí a Českého ráje. Kromě výtvarného umění hrál na housle a klavír, psal poezii a drobnou prózu, sbíral starožitnosti a věnoval se zahradě.

Kellar ale nebyl malířem prostých krajinných pohledů a nálad. Příroda, jež ho inspirovala nejvíce, byla pro něj hlavně východiskem k básnickému přetvoření námětu nebo k vyjádření hlubšího psychologického sdělení – přál si, aby obraz nebyl pouhou dekorací stěny, ale výzvou k přemýšlení. Miloval stromy, které pro něj představovaly člověka s jeho problémy, a v jeho pozdější tvorbě se výrazně projevovala také ekologická tematika. Technika jeho malování dospěla postupně k velice osobitému stylu, pro nějž je typická výrazná černá kontura a převážně kombinované techniky. Vytvořil mnoho černobílých i barevných linorytů a také celé cykly grafik a obrazů (např. Skutečské lomy, Filipovský park, Čáslav, Krásy naší vlasti, Starořecká mytologie či Strašidla a strašidýlka). Řada jeho děl, jako Píseň o suchých stromech nebo Kosatce ve váze, je dnes uložena ve sbírkách Městského muzea a knihovny Čáslav.

Dílo Jaroslava Kellara bylo vystavováno na Pardubicku, kde měl do roku 1980 asi 20 samostatných či společných výstav, dále v Čáslavi a své grafiky vystavoval jako host Hollara v Praze. V severních Čechách se jeho expozice objevily také v Turnově, Hodkovicích nad Mohelkou, Železném Brodě a v Lomnici nad Popelkou, čímž propojil Pardubicko, Vysočinu, Prahu a svůj milovaný severočeský domov.

J. A. Kellar zemřel náhle, uprostřed své tvůrčí práce, 18. srpna 1988 (některé slovníkové prameny uvádějí 19. srpna 1988), stižen dalším rozsáhlým infarktem. Pochován je v Čáslavi, kde byly jeho obrazy připomenuty i na posmrtných výstavách.

(ukázky díla s laskavým svolením Východočeské galerie v Pardubicích)

Seznam literatury a zdroje

Odborná literatura a slovníky:

• MALÝ, Zbyšek (ed.). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001. V. díl, Ka – Kom. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2000. ISBN 80-86171-05-1.

• Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění. Praha: Český fond výtvarných umění, 1984.

• Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech). Pardubice: Východočeská galerie v Pardubicích, 1983.

• TOMAN, Prokop a TOMAN, Prokop H. Dodatky ke Slovníku československých výtvarných umělců. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU), 1955.

Regionální periodika, webové portály a muzejní fondy:

• NEJEDLO, František. Jaroslav Antonín Kellar – malíř a grafik. Kulturní kalendář – Hodkovice nad Mohelkou (Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou a Sdružení rodáků a přátel Hodkovic, 2014/2015).

• NEJEDLO, František. Antonín Kellar – hodkovický fotograf. Oficiální materiály města Hodkovice nad Mohelkou, 2015.

• Jaroslav Antonín Kellar (1924–1988). Městské muzeum a knihovna Čáslav, 2021.

Lucie Koutníková