Vlastibořice
Vlastibořice jsou největší a nejstarší ze čtyř částí obce a jejím správním středem. Stojí tu kostel sv. Kateřiny s dřevěnou zvonicí, obecní úřad v budově bývalé fary, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou a nový sportovní areál s koupalištěm.
Základní údaje
| Část obce | jedna ze čtyř, správní střed obce |
|---|---|
| Nadmořská výška | 382 m |
| První zmínka | 1357 (Louda); 1352 (RIS) |
| Obyvatelé | 227 (1890), 154 (1950), 104 (1991) |
| Domy | 35 (1869), 56 (1950); do roku 2000 postaveno 59, z toho 5 zaniklo |
Zdroje: Louda, Paměti, kap. 1 (výška), kap. 5 a 33 (první zmínka), kap. 34 (obyvatelé a domy), Úvodem (domy do roku 2000). Současný počet obyvatel se vede za celou obec, viz O obci.
Dnes
- Obecní úřad sídlí v budově bývalé fary naproti kostelu; zděná fara tu byla postavena roku 1796 (Louda, kap. 33). Ve stejném domě je obecní knihovna, vedle úřadu nový venkovní workout.
- Kulturní dům – sál v 1. patře a nová posilovna, v přízemí restaurace U Zvonice a kosmetický salon. Vznikl přestavbou hostince čp. 26; rekonstrukci na kulturní dům projednala obec v roce 1966 a v roce 1994 budovu odkoupila (Louda, kap. 33). Přehled akcí je na stránce O obci a v Kalendáři akcí.
- Sportovní areál – hřiště na volejbal a fotbal, dětské hřiště, nádrž na koupání, zázemí s WC a občerstvením.
- Dům s pečovatelskou službou v budově bývalé školy z roku 1878.
- Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a zvonice – nejcennější památka obce.
- Uprostřed vsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého; dvě lípy k ní zasadily školní děti roku 1881. Na hřbitově stojí zděná barokní márnice z 18. století, která sloužila jako kostnice: byly do ní uloženy ostatky 140 obětí hladomoru a skvrnitého tyfu z let 1771–1772. Dnes už v ní žádné ostatky nejsou.
Z historie
Založení. Podle Pamětí přišli Vlastibořici, čeleď Vlastiborova, do zdejší krajiny ještě v době rodového zřízení. Po vymýcení pralesa tu postupně vzniklo šest statků a počátkem 13. století kostel (Louda, kap. 33). Kostel se v Pamětech připomíná k roku 1344 (kap. 5) a 1352 (kap. 33), ves roku 1357, kdy Slavibor z Vlastibořic svolil ke směně farářů. Zdejší tvrz zpustla a zanikla po husitských válkách, kdy zaniklo i vladyctví (Louda, kap. 33).
Pod vrchností. Od roku 1565 patřila ves k panství Svijany a zůstala při něm až do roku 1850 (Louda, kap. 7). Poddaní platili ourok, odváděli naturální dávky a robotovali. Když vrchnost roku 1794 povolila přeměnit robotu na peněžitý plat, poddaní „rychty lastibořické“ toho hned využili; robotu definitivně zrušil zákon ze 7. září 1848 (Louda, kap. 9).
Válka a nový růst. Na počátku třicetileté války je ve vsi doložen kostel s farou, zbořená chalupa školy, obecní lázeň u rybníka, šest statků, mlýn a malá chalupa za vsí – celkem jedenáct obytných budov. Válka ves silně poničila a více než půldruhého století se tu skoro nestavělo – při prvním číslování domů v roce 1771 měla ves 12 čísel. Růst přišel až po roce 1789, kdy tu vznikla lokálie (samostatná duchovní správa). Do vsi přicházelo mnoho věřících, kteří návštěvu kostela spojovali s nákupem v obchodě, u řemeslníků a v hostinci. V 19. století přibyl 21 dům, ve 20. století dalších 17 (Louda, kap. 33).
Škola. Škola existovala při faře už před třicetiletou válkou. Nová dřevěná chalupa školy byla postavena roku 1783, zděná budova roku 1821 a na jejích základech roku 1878 dnešní budova; od roku 1885 měla škola tři třídy. Roku 1981 byla škola „téměř po 400 letech“ zrušena a k roku 1999 zaznamenávají Paměti rekonstrukci budovy na dům s pečovatelskou službou (Louda, kap. 33).
Obec a spolky. Od roku 1850 jsou Vlastibořice samostatnou obcí s obecním výborem a starostou (Louda, kap. 12). V roce 1879 vznikl sbor dobrovolných hasičů, v roce 1880 začalo ochotnické divadlo, 1897 Kampelička, 1903 družstevní mlékárna a 1913 Sokol. V první polovině 20. století tu byly čtyři statky, sedm větších chalup a všichni potřební řemeslníci – kovář, kolář, sedlář, truhlář. Založením JZD v roce 1951 skončil podle Pamětí „způsob středověkého hospodaření na půdě“ a z obce zmizela téměř všechna řemesla a živnosti. Vodovod byl postaven roku 1972 (Louda, kap. 33).
Podrobně o dějinách celé obce na stránce Historie obce a v sekci Historie.
V Pamětech
O vlastních Vlastibořicích je v Pamětech obce Vlastibořic celá první část knihy. Kapitoly, které se týkají hlavně vsi:
- Kap. 1 – Poloha a název obce
- Kap. 4 – Založení Vlastibořic, život ve vsi od raného středověku
- Kap. 5 – První historické zprávy o vsi
- Kap. 10 – Místopis obce v díle Josefa Škody, Vlastibořice čp. 1–39
- Kap. 12 – Správa obce po r. 1848, obec farní, obec školní
- Kap. 20 – Venkovské stavby a bydlení
- Kap. 33 – Obec v letech 1951–2000, historie obce v datech
Fotogalerie
.jpg?v=nahled)
Kulturní dům a restaurace 
sportovní areál 
sportovní areál 
sportovní areál 
kostel sv. Kateřiny 
kostel sv. Kateřiny 
kostel sv. Kateřiny 
dům s pečovatelskou službou 
venkovní workout 
koupaliště 
okolí 
okolí
Zdroje
- LOUDA, Oldřich. Paměti obce Vlastibořic [online]. Elektronické vydání. Vlastibořice: Obec Vlastibořice, 2026. Psáno 2001–2003.
- Přispěvatelé Wikipedie. Vlastibořice [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [cit. 2026-11-05].
- Obecní úřad Vlastibořice: údaje o současnosti obce, 2026.
- Ministerstvo pro místní rozvoj. Regionální informační servis: Vlastibořice [online]. Dostupné z: https://ris.gov.cz/cs/vyhledavace/uzemi/564516-vlastiborice.pdf [cit. 2026-11-05].
Stránka aktualizována















